Please don´t judge me... And I won´t judge you.

února 28, 2016 Lenka Bořecká 2 Comments

Neustále se vracím k jedné otázce. Co můžu udělat proto, abych žila šťastnější a vyrovnanější život? Někteří z vás možná odpověď naleznou lehko, někteří z vás hůř a někteří třeba odpověď nenajdou žádnou. Z mých zkušeností vím, že odpověď na tuto otázku není jedna, ani dvě a ani tři. Je to celá množina odpovědí, které tvoří jakýsi systém. Uděláš jednu věc a ta tě navede na druhou a ta pak na třetí a jde to pořád dál. A my pookříváme a mění se nám pěkně život a nakonec jsme opravdu šťastnější a spokojenější. Ale důležité je vědět, že se nikdy nezmění svět kolem nás, ale musíme to udělat my sami. A pro sebe.


Proto si myslím, že je nejvyšší čas začít něco pro sebe dělat. Stačí pomaličku, postupně. Důležité je si uvědomit, co nás dělá šťastnými a co naopak nikoliv. A následně postupně začat eliminovat to, co nás nešťastnými dělá a přenášet pozornost a energii na to, co nás baví. No jo, zní to jednoduše, ale zas tak jednoduché to opravdu není. Nicméně chce to cvičit, cvičit a cvičit a nevzdávat to.

Já jsem u sebe objevila to, že mě posouvá dozadu souzení ostatních lidí a srovnávání se s nimi. Nedělejte se, děláme to všichni. Už od malička nás k tomu vedou, aby jsme se s někým furt srovnávali a pak ho soudili jenom proto, abychom sami ze sebe měli lepší pocit. Vtip je v tom, že tento pocit je krátkodobý. 


Pochopila jsem, že souzení někoho a porovnávání s někým je opravdu "na hovno". V zásadě musíme pochopit jednu věc. Nikdy na světě není stejný jako vy. Každý jeden z nás je naprosto jedinečná osobnost, jedinečná kombinace genů našich rodičů. Takže logicky máme jedinečný způsob prožívání, vnímání, cítění a dokonce i myšlení. Už jen z tohohle principu se s rovnávat s někým je kravina. A potom soudit někoho?! To už myslím nemá tuplem cenu.

Dám vám tři kroky, jak já se snažím nesoudit lidi:
1) Pohlížejte na daného člověka, jak jsem již zmínila výše, jako na jakousi jedinečnou osobu.
2) Snažte se pochopit jeho jednání, přemýšlejte nad tím.
3) Uvědomte si, že it is non of your bussiness, jak se daný člověk chová a jak jedná.

Je to docela těžký a chce to fakt cvik. Ale mě to dalo jakousi volnost, jako bych se zbavila jakéhosi závaží. Ne vždycky se mi to povede, ale stojí to fakt za to nesoudit, ale pochopit a snažit se přijmout.

Lenja B/Awakened Dreamer

You Might Also Like

2 komentáře:

  1. Máš úplnou pravdu...jen je škoda, že v dnešní společnosti některé lidi dělá spokojené být hajzlem :/. Řekla bych, že tohle se nezmění. Vždycky tady budou ti, co budou posuzovat, a ti, které to bude trápit do toho bodu až si prostě navyknou na to nereagovat a žít si svoje... Snad bude v budoucnu převaha těch "milejších".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano je to tak, jak říkáš. Ale je fakt hezčí a příjemnější žít bez souzení. :)

      Vymazat