QUEENS

května 28, 2017 Lenka Bořecká 1 Comments

Já už jsem tak strašně dlouhou dobu nic nepsala? Teda na blog myslím, protože mimo něj jsem psala furt. Bakalářku. A ta už je hotová. Takže mám potřebu psát dál. Jinde. Opět tady. Sice v nejbližším měsíci se blogu nebudu věnovat zas tak úplně naplno kvůli státnicím, ale po nich už se zas budu snažit víc. Když já furt pochybuju o tom, zda blog psát dál nebo ne. Přiznávám. Mě totiž nebaví, že je těch blogů strašně moc a všichni dělají skoro to samý. Hele tento měsíc jsem si koupila tohle, a ten další jsem si koupila tohle. Produkt vedle produktu, furt to samý dokola. Tím neříkám, že je na tom něco špatně! Ne, je plno super blogerek, který mám ráda a jejich blogy čtu. Ale vnitřně cítím, že já takovým směrem jít na sto procent nechci. Jasně, budu psát o produktech, který se mi líbily a který jsem vyzkoušela, ale nechci, aby to bylo jenom o tom. Je tolik témat, o kterých by se mělo mluvit a psát a přemýšlet. 

Začala jsem hodně přemýšlet, když jsem uviděla výše uvedený citát. Jak jako queens?! Vždyť královna je jen jedna ne?... Tak jako ono asi obecně platí, že královna je jen jedna. Ale zjistila jsem, že jsem v tomto trochu úzkoprsá. A možná jsme trochu všichni. Když jsem nad tím tak přemýšlela, tak jsem došla na to, že nelze, aby pro všechny existovala jen jedna queen. V dnešní době je tolik možností, kde uspět a tolik lidí s různými, zájmy, názory a postoji, takže se nelze líbit a zavděčit všem.

A pak je tu další věc. Závist. Myslím si, že kor v dnešní době sociálních sítí jde strašně rychle zabřednout do "bahna závisti". Myslím to tak, že na téměř každé fotce, ať je to na Facebooku, Instagramu, nebo kdekoliv jinde, narážíme na to, jak kdo se má strašně fajn, kde je teď na dovolené, co jí za skvělé jídlo, na jaké super party byl a s jakýma cool lidma, jaký značkový výrobky kdo používá a nepoužívá, atd. atd. atd. A potom si člověk říká: Ty jo, ten se má, ten je teď tam a ta má ty super hadříky, na který já nemám, a ta se maluje super drahýma šminkama. A já jsem chudák, nemám na tak drahý věci a výlety. A já jim tak závidím! Neříkejte mi, že jste si to aspoň jednou neřekli! Nebudu vám lhát, i já jsem takhle záviděla a občas i teď závidím. Ale uvědomme si jednu věc! Sociální sítě jsou jen jedna velká poza a nic není ve skutečnosti tak dokonalý, jak se to prezentuje. Věřte mi, že každý v životě zažívá nějaký shits! Jakože fakt každý! A ten, kdo tvrdí, že on nee, tak je pěkný pokrytec. Ale samozřejmě skoro nikdo nemá koule na to přiznat, že se mu v životě něco nedaří, že ho něco vnitřně bolí a že se třeba cítí sám. Ono je logické, že radši všichni nasdílíme super krásné fotky, jak se máme fantasticky, ale skutečnost může být opravdu jinde. 

Nebudu si hrát na svatouška, dělám to taky. Ale na druhou stranu nemám problém veřejně přiznat, že se mi něco nedaří. Každému se něco nedaří, každý má svoje problémy. Jsme všichni jenom lidi, tak proč si skrz sociální sítě hrajeme na to, že jsme dokonalí?! Nikdo není!

Další problém je ten, že úspěch cizích lidí se neodpouští, a to se do jisté míry pojí i s výše zmiňovanou závistí. Závidíme úspěšným lidem jejich úspěch, ale tím se naprosto nesmyslně ochuzujeme o vlastní energii, kterou bychom mohli využít k dosažení vlastního úspěchu. Já si osobně myslím, že NIKDO  žádný úspěch nemá zadarmo, je za tím spoustu dřiny a vlastního potu. A když mohl někdo dosáhnout úspěchu, my můžeme taky! Velký problém je, myslím, v tom, že svoji energii soustředíme ven na závidění cizího úspěchu a srovnávání se s ostatními, místo toho, abychom tu energii soustředili do sebe samých a smysluplně ji použili na vlastní úspěchy a vlastní projekty a plány.

Klíčem, aspoň pro mě, je sledovat úspěšný lidi, nebát se s nimi bavit a učit se od nich, zároveň učit se a pomáhat třeba i těm, kteří jsou na cestě za vlastním úspěchem nebo snem (říkejte tomu, jak chcete) jako vy. Bylo by super, kdybychom vyměnili závist za sdílení, pochopení a pomáhání sobě i druhým.  Mě pomáhá třeba to, když si řeknu: Super, ten je v tom a v tom úspěšný, taky bych chtěla, ale dělám si na vlastních věcech a vlastních úspěších.

To je taková moje ideální vize, ještě stoprocentně nejsem na takové úrovni, kdy bych nikomu nezáviděla. Ale možná je tady třeba podotknout, že je dobré umět přetransformovat negativní závist na pozitivní, která vás táhne dál. Takže myslím, že se máme všichni nad čím zamyslet a pracovat na sobě. 

A já začínám právě teď! :)

Lenka