Kolik je DOST?

července 14, 2017 Lenka Bořecká 0 Comments

Svět jsou čísla. Existuje jen málo věcí v dnešní době, které se nedají spočítat. Čísla nám do jisté míry svým způsobem pomáhají porozumět světu a dát mu reálnější rámec. představují něco, čeho se dá chytnout. Třeba " Ten můj chlap dneska vypil 20 piv, ožrala jeden, tak na něj můžu být naštvaná." nebo "Pane Nováku, dnes jste obvolal pouze 10 klientů, norma je však 30. Pane Nováku vaše výkonnost práce je nízká."

V určitých oblastech by to bez čísel opravdu nešlo, viz ekonomika, stavitelství, informatika, atd. Mohli bychom tu sedět do rána, kdybych měla pokračovat. Zkrátka čísla tvoří rámec poznání, které nám pomáhá pochopit skutečnosti, souvislosti a návaznosti. Dělají z představy skutečnost a z neurčitosti realitu. 

My sami jsme stvoření z čísel. Miliardy buněk. Čísla tvoří jakousi určitost naší identity. A jak lze popsat člověk čísly? Velmi dobře. Už od malička jsme měřeni, váženi a následně hodnoceni prostřednictvím čísel. "Naší Aničce už vypadly dva zoubky.", "Honzo, zase ta pětka z matematiky?!". Příkladů je mnoho. Za určitou dobu Anička i Honzík dospějí do věku, kdy i oni budou svět vnímat skrz čísla. Dostanou první výplatu, koupí si první auto. S vnímáním světa a sebe samých souvisí také určitá kvantifikace sebe, svých vlastních schopností a porovnávání se s ostatními lidskými bytostmi. "Jsem dost dobrá? Jsem dost chytrá? Jsem dost schopná? Vydělám dost peněz?,..." Srovnáváme se na základě jakýchsi zdeformovaných norem, které máme nastavené v hlavě. Norem, které ani zdaleka nepopisují zkutečnost takovou, jaká opravdu je. Rozumějte, já miluji čísla, ale nemám ráda když se tahají tam, kam nepatří. 

Dá se spočítat lidská spokojenost? Dá se spočítat radost, štěstí a láska? Tady čísla neplatí! Ale přesto jsme stále schopni počítat, kdo kolik má majetku, peněz, drahých kabelek a bot a kdo kolikrát byl na drahé dovolené a na základě toho jsme schopni usoudit, jak je kdo šťastný a spokojený. Někdy v životě číslům propůjčuje větší moc, než ve skutečnosti mají. Nelze srovnávat nesrovnatelné a nelze vyčíslit nevyčíslitelné, a to je podle mě největší mýlka lidstva. Lžeme si do kapes, když se srovnáváme.

Když půjdeme ještě dál, tak co lidská duše? Lze vyčíslit? Je to to něco, co propujčuje těm miliardám buněk smysl. Bez duše by to byla jen změť miliard buněk. Lidská duše je ta instance, co tělo dělá člověkem. Nekonečno, co hluboce překračuje naši vlastní fyzickou existenci. Paradoxem je, že vám v tomto bodě řeknu, že se lidská duše vyčíslit dá. Nekonečno je číslo, ikdyž velmi těžko lidsky uchopitelné. Ale zeptám se vás na jinou otázku. Lze jedno nekonečno srovnávat s jiným nekonečnem?

A je vlastně nekonečno dost? Pro mě ano, protože i já jsem nekonečno. Každá lidská bytost je malé nekonečno.