Změny.
Tak dlouho jsem už nepsala! A jak mi to chybělo, ale prostě byly důležitější a akutnější věci, takže jsem se musela soustředit hlavně na ně a ostrouhat zbytek aktivit. Bohužel i blog. Nedalo se nic dělat. Ale konečně začne trochu klidové období a zas se můžu začít věnovat věcem, které jsem musela předtím omezit.
Řekla bych, že toto období bylo plné změn, ale fakt docela velkých změn. Před rokem bych nečekala, jak to všechno nabere tak rychlý spád. Jedna věc byla bakalářka a státnice. Asi všichni víte, kdo to máte za sebou, že to není sranda. Nebo pro někoho to možná sranda byla, ale pro mě moc ne. Jako chodit do práce, do školy a psát bakalářku byl občas docela nářez a stálo mě to opravdu neskutečně moc nervů. V jednu chvíli, kdy mě vedoucí bakalářky zhruba dva týdny před deadlinem řekla, že musím udělat další výzkum, jsem myslela, že s tím fakt seknu. :D Fakt MORDOR toto! Ale zvládl to i Frodo, tak jsem to zvládla taky! Jupí, volejte třikrát sláva a sedm dní se radujte. Přibyla další otitulovaná ovečka do stáda bakalářů.
Malý úspěch, ale přeci jen to stálo hodně dřiny. Nicméně, co se mění? Mám pocit, že vůbec nic. Vím, že vůbec nic. Jen mi kdesi v hlavě visí fajfka: Bc. splněno. Úplně mě zaskočila má vlastní reakce, když mi oznámili výsledek. Hlavou mi jen problesklo: To je jako všechno? To už je vážně konec? Docela vtipný paradox po těch měsících mordění z bakalářkou a týdnech umírání nad státnicovými otázkami. Ano, byl to konec. Už nic víc. Tečka. Jeden příběh zkončil. Otočím stránku a píšu dál.
Další změna: STĚHOVÁNÍ. Útulný byt v centru Brna jsme vyměnili za vlastní byt ve Starém Lískovci. Jako není to zas tak špatná změna. Není to vůbec špatná změna. Ten pocit, že si celý SVŮJ A VLASTNÍ pokoj můžete zařídit podle sebe ( u mě to teda hlavně bylo s ohledem na mé omezené finance :D ), je fakt boží. Nebudu ale lhát, stále vnitřně brečím, když kolem starého bytu jedu do práce. To místo bylo prostě srdcová záležitost pro nás všechny. Balení a stěhování by ještě ušlo, ale malování a další drobné úpravy, to bylo fakt peklo. INFERNO. Ten bordel!
Zvládli jsme!
Stavění nábytku - makačka! Téměř na konci celodenního maratonu mezi návody, deskami a šroubky, jsme zjistili, že do jedné postele chybí středový nosník, takže je nepoužitelná. Jak jsem normálně kliďas, tak toto mě opravdu dopálilo. Počkej Ikeo, já si tě podám! Po mírném útoku na kluka na informacích nám bylo oznámeno, že (teď se držte) středový nosník, není součástí balení, ale že je jako doplněk a je potřeba dokoupit zvlášť. Logika jako prase! Postel bez nosníku nepoužitelná, ale nosník se považuje za doplněk. Ach Bože! IKEÁCKÉ PATÁLIE.
Takže už bydlíme. Nová kapitola rozepsána. Je to zvláštní, mám pocit, že můžu začít úplně od začátku, až mě to děsí. Možná i proto, že jsem se zasekla někdy v meziprostoru a všechno mi dochází strašně pomalu. Ale myslím, že je to v pořádku. Asi je načase se zhluboka nadechnout a dát si čas a prostor na to všechno si v sobě urovnat. A to je krása změn. Změny nám umožňují otevřít v sobě nová místa, která jsou čistá a neposkvrněná, ale zároveň nám umožňují uklidit bordýlek, který máme v těch minulých místech, a případně ty starý místa uzamčít a jít dál.
Změna je život.
Lenka
Gratuluji k bakalářce i k přestěhování. Nový místo je vždycky trochu strašidelný, ale všechny ty nový možnosti, co se otevřou, to bohatě vynahradí :)
OdpovědětVymazatMoc děkuju za gratulace, vážím si toho. :) S těma možnostma máš určitě pravdu, je to strašně vzrušující, včera jsem to tu už byla prozkoumávat a byl to super pocit. :)
Vymazat