Obyčejně neobyčejné štěstí

srpna 20, 2017 Lenka Bořecká 4 Comments

Všichni v zásadě toužíme po jedné věci. Dobře, když nad tím přemýšlím, tak asi ne jen po jedné. Je jich víc, takových základních elementů touhy lidského života. Když zabrousíme do staré dobré psychologie a podíváme se na Maslowa a jeho pyramidu základních lidských potřeb, tak získáme celkem slušný přehled o základních hnacích motorech každé lidských bytostí. Tato sedmistupňová škála pro mě představuje balíček naprosté lidské naplněnosti, pohody a štěstí. 

A nebo se taky pletu a beru psychologii až příliš vážně. Podívám-li se do světa a kolem sebe, tak nacházím spoustu lidí, kteří často nedosáhnou ani na úroveň dva v této pyramidě. A na to se snažím pamatovat, když upadám do nespokojené letargie. Jen si to uvědomte. Občas nám není dobré ani to počasí, které nedokážeme ovlivnit, a nebo nás vytáčí naprosté banality. Drobné lidské banality, které v porovnání s lidskými životy v jiných částech světa jsou opravdu mikrorozměrné.

Máme štěstí. V tomto bodě je potřeba si opravdu uvědomit, že globálně máme opravdu štěstí. Máme co jíst, máme kde bydlet a máme koho milovat. A to štěstí je. 

I když si uvědomuju tyto věci a jsem vděčná za to co mám, tak i přesto se občas necítím vůbec šťastná. Před dvěmi lety, když jsem "hodně onemocněla" jsem si řekla, že nezáleží na ničem jiném, než na tom, abych byla zdravá a šťastná. A na tom si stále trvám. Ono se totiž může v životě stát, že nám nezbude nic jiného, než naše tělo a průzračně klidná mysl. A na koho jiného se chcete spolehnout, než sami na sebe?

Pravdou je, že štěstí není konstantní stav. Štěstí je třeba budovat. Nacházet, ztrácet a zase obnovovat. Kámen po kamínku, krůček po krůčku. Okamžik po okamžiku. Musíme být přítomni.

Stává se mi, že v průběhu času, jak si buduju a stavím to své štěstí, tak dojde malta. A bez malty ty kousky jsou jen kousky, které jako celek nemají význam ani sílu. Proto jsem si začala psát seznam věcí, které mě dělají šťastnou. Dneska si připíšu další bod.

Duha. Atmosferický jev lidského štěstí. Okamžik střetnutí radostí tří lidí křičící nadšením jedoucí autem z víkendového výletu domů a vidí duhu. Budou mít štěstí, protože ta duha byla krásná.

Všichni v zásadě toužíme po jedné věci. Po těchto malých drobných lidských banalitách, které tvoří maltu na stavění obyčejného lidského štěstí. 

Všichni v zásadě toužíme po jedné věci. Po štěstí.

Lenka