Vnitrobloky VnitroBloky
Mám ráda objevování skrytých míst, které nejsou všem lidských očím dostupné. Jsou určené jen pro "zasvěcené", kteří k tomuto místu nějakým způsobem patří. Jsou jeho součástí a utvářejí ho. Proto je svátek, když místo spatří někdo, kdo k tomuto světu nepatří.
 |
| Zdroj: @lucinka09 |
Vnitrobloky.
Chodím na procházky po Brně a rozhlížím se. Prohlížím si domy, okna, dveře a předzahrádky. Představuju si, co se asi děje za těmi zdmi a okny a dveřmi. Jací lidé tam bydlí? Jaký mají život? Jsou šťastní? Můj zájem nespadá jen na životy neznámých lidí, ale i na jejich domy. Každý dům má své tajemství, něco co ukrývá před světem. Vnitrobloky. Tajný zahrádky, betony na kterých si hrají děti, parkoviště. Oázy městského života, které jsou chráněny hradbou tvořenou zdmi domů. Tajemství, které ve většině případů patří jen domáckým zrakům místních obyvatel. Tajemství, které tu a tam spatří někdo, kdo do tohoto světa nepatří. Ať čirou náhodou nebo záměrně. Někdy je ten někdo vetřelec, který narušuje energii tohoto místa. Někdy je ten někdo přítel, který je ve vnitroblocích vítán.
VnitroBloky.
Sedím a přemýšlím. Nemůžu se ubránit myšlence, že vnitrobloky domů se svým způsobem podobají lidem. Zní to pošetile, ale co když?
Stejně jako domy tak i my si tvoříme jakési hradby. Hradby. kterými chráníme svůj niterní svět, který není určen všem očím. Hradby tvořené z poz, rolí, předstírání a někdy možná i lží. Každý člověk má své tajemství, něco co ukrývá před světem. VnitroBloky. Nosíme v sobě tajný zahrádky, betony, nebo hřiště, na kterých si hrají děti. Nosíme v sobě spoustu věcí, které jsou ukryté za naší hradbou, a je jen na nás, koho necháme nahlédnout dovnitř.
Ať už jsou naše VnitroBloky jakékoliv, je potřeba se o ně starat. Víc než o cokoliv jiného. Je potřeba si sem tam udělat čas, zajít na svoji vnitřní zahradu, zalít ji a protrhat plevel a dát tak prostor pro růst nových rostlin. Je potřeba pečovat o to krásný, co je uvnitř nás, protože z betonu život nevykřešeš.
Chodím na procházky po Brně a rozhlížím se. Prohlížím si domy a lidi. Představuju si, co se asi děje za těmi lidskými hradbami. Jací ti lidé jsou? Jaký mají život? Jsou šťastní?
Lenka B
VnitroBloky.
Sedím a přemýšlím. Nemůžu se ubránit myšlence, že vnitrobloky domů se svým způsobem podobají lidem. Zní to pošetile, ale co když?
Stejně jako domy tak i my si tvoříme jakési hradby. Hradby. kterými chráníme svůj niterní svět, který není určen všem očím. Hradby tvořené z poz, rolí, předstírání a někdy možná i lží. Každý člověk má své tajemství, něco co ukrývá před světem. VnitroBloky. Nosíme v sobě tajný zahrádky, betony, nebo hřiště, na kterých si hrají děti. Nosíme v sobě spoustu věcí, které jsou ukryté za naší hradbou, a je jen na nás, koho necháme nahlédnout dovnitř.
Ať už jsou naše VnitroBloky jakékoliv, je potřeba se o ně starat. Víc než o cokoliv jiného. Je potřeba si sem tam udělat čas, zajít na svoji vnitřní zahradu, zalít ji a protrhat plevel a dát tak prostor pro růst nových rostlin. Je potřeba pečovat o to krásný, co je uvnitř nás, protože z betonu život nevykřešeš.
Chodím na procházky po Brně a rozhlížím se. Prohlížím si domy a lidi. Představuju si, co se asi děje za těmi lidskými hradbami. Jací ti lidé jsou? Jaký mají život? Jsou šťastní?
Lenka B
0 komentářů: