TRAVEL: Rakouská jezera

prosince 15, 2017 Lenka Bořecká 1 Comments

Jednu věc, kterou bych mohla dělat pořád, je cestování. Poznávat nový místa, kultury,... Sbalit si saky paky a vyrazit a všechno nechat za sebou. Chodit po horách, fotit kytky, stromy, včelky a výhledy. Nebo vyrazit do cizího města a najít si tam nějakou útulnou kavárnu a číst, číst a číst. Říkáte nic nesplnitelného. Také si myslím. Ale jelikož nemám žádného sponzora, nemám auto a ani nikoho s autem nebo teda nikoho, kdo by mi ho půjčil a někoho, do by řídil, tak jsem v docela složité situaci. Ale důležité je se nenechat odradit a hledat způsoby a cesty, jak poznávat nový věci a někam vyjet.

Hallstattsee z vyhlídky

Jelikož jsme se v létě nikam nedostaly kvůli investici do bytu, tak jsme se ségrou rozhodly, že pojedeme aspoň na jednodenní výlet. Když už nic, tak aspoň něco. Tak jsme vyrazili do Rakouska kouknout na ledovcové jezera do oblasti Solné komory. A stálo to fakt za to!

Jsem ráda, že jsem šla brzo spát a všechny věci jsem si nachystala večer předem, protože se odjíždělo 5.15 od Grandu, takže nic pro noční sovy, jako jsem já. Cesta trvala asi 6 hodin, než jsme se dostali do oblasti Solné komory, kam mířila naše cesta. Oblast Solné komory leží nedaleko Salzburku a rozprostírá se na pomezí spolkových států Salzburka, Dolních Rakous a Štýrska v Severních vápencových Alpách. Solnou komoru kromě krásných horských scenérií tvoří také přes 20 jezer, z nichž největší je Attersee s rozlohou 46 km2. My jsme za den navštívily jen zlomek krás této úžasné oblasti.

Traunsee s horou Traunstein

Naše první zastávka byla na břehu jezera Traunsee v malinkém, malebném kostelíčku Traunkirchen. Vskutku kouzelné místo, kde se jakoby zastavil čas. Kostelík se nachází uprostřed hřbitůvku na zadním břehu jezera, kde je neuvěřitelný výhled na horu Traunstein, která na všechno dění na jezeře a v jeho okolí dohlíží z protějšího břehu.
Dál naše jednodenní ochutnávka rakouských jezer pokračovala k nedalekému Wolfgangsee do městečka St. Wolfgang. V okolí Wolfgangsee je mnoho horských turistických tras, ze kterých se vám naskytnou neuvěřitelné výhledy. Naneštěstí my jsem žádnou trasu neprozkoumali, a to že bych jako šla hned! Ale za jeden den se toho opravdu moc stihnout nedá. Za to letní road trip nezní vůbec špatně. Ještě abych se dostala k městečku St. Wolfgang, tady stoprocentně pocítíte na vlastní kůži trochu opravdové "horské" rakouské atmosféry. Na malé ploše je tu naskládáno plno budov v typickém horském vzezření. Jako perličku, co jsme zde zažili, zmíním nejen menší útok labutí, ale také to, že v městečku právě probíhaly závody na traktorech. Takže jsme viděli celý zástup nadšených Rakušanů na vyšperkovaných traktorech. Věřte mi, byl to fakt zážitek!

St Wolfgang

Mimo návštěv jezer jsme se také prošli lázeňským městem Bad Ischel, kde se údajně seznámili František Josef a pozdější císařovna Sisi.
Vrchol výletu pro mě byla návštěva Hallstattu. Sice jsme nestihli projít město, které bylo už tak plné turistů, ale to mi ve výsledku vůbec nevadilo. Téměř celý čas jsme potulovali v okolí vyhlídkové plošiny, která se tyčí ve výšce 360 nad městem. A co je lepšího než se na všechnu tu krásu dívat z vrchu? Věřte mi, že něco tak úžasného jsem dlouho nezažila. Ten výhled! Představte si, že pod sebou vidíte celé jezero, které je ze na jednom břehu lemováno maličkým městem a ze všech stran obklopeno vysokými kopci a na protější straně před sebou vidíte zasněžené vrcholky horského masivu Dachstein, který spolu se Solnou komorou a městečkem Hallstatt patří od roku 1996 do Světového dědictví UNESCO.

U vyhlídky nad Hallstattem

Poslední zastávka našeho tripu se konala opět u jezera Traunsee, ale tentokrát na jeho opačném břehu u zámku Ort. Lepší závěr našeho výletu jsme si nemohli ani přát, protože jsme zachytili okamžik, kdy zrovna zapadalo slunce a hory se postupně halily do mlhy a tmy. Kouzelná a zároveň tajemná podívaná.

Wolfgangsee

Pak už nás čekala cesta zpět do ČR, která mi přišla neskutečně dlouhá, ale každá cesta se dočká svého konce, stejně jako ta naše. Byl to sice jen jeden den, ale za to krásný a na sto procent využitý. Interní vtípek našeho výletu byl takový, že nám připadalo, jako kdybychom u těch jezer strávili týdenní dovolenou, protože když člověk stává ve 3 ráno a vrací se domů kolem 1 v noci další den, tak mu to prostě připadá jako věčnost.

Těm, co Solnou komoru ještě nenavštívili, tak vřele doporučuji. Ani nevíte jakou krásu máme kousek u našich sousedů v Rakousku. :)

Lenka z Awakened Dreamer